I menší řeky mají své poklady
Ahoj, vypravil jsem se na týdenní výpravu na řeku Ohře. Spoustu let jsem plánoval, že tam vyrazím, ale nikdy jsem se nedokopal k nějakému termínu, až teď! Ohře se mi táhne víceméně pár kilometrů od baráku a je to opravdu rozmanitá voda. Vždycky, když jsem neměl čas na ryby, ale potřeboval jsem vypadnout z každodenního stereotypu, tak jsem projížděl právě zmíněnou Ohři a pozoroval vodu. Můžu říct, že málokterá voda je takhle zajímavá, najdete tam snad všechno, co by vás jako rybáře mohlo zajímat a kde by se ryby mohly ukrývat.
Když budete chtít chytat pod padlým stromem, bez problému ho tam najdete. Když budete chtít chytat v hloubce, na mělčině, v leknínech, v řasách nebo v čemkoliv jiném, na Ohři to prostě najdete. Jelikož většinou jezdím na Labe, ale to je přes léto přeplněné rybáři, tak jsem chtěl vyzkoušet tuhle krásnou vodu a můžu říct, že jsem byl mile překvapený, co tam plave. Jako první místo jsem si vybral místo v nadjezí, kde je absolutní klid a není to tam moc široký. Řeku jsem pocukroval 20 mm boliesem všech chutí po celé šíři, prostě jsem se snažil zastavit všechny ryby, které budou proplouvat kolem mého místa. Což se mi i povedlo, protože to netrvalo dlouho a ryby se začaly ukazovat přímo přede mnou a pak úplně všude. Jen to mělo jeden háček … nedokázal jsem je přimět k záběru.
Zkoušel jsem úplně všechno, co bylo v mých silách, ale jediné, kdy mi pípnul hlásič bylo, když mi do vlasců najel nějaký vodák. Vydržel jsem tam dva dny bez jediného kontaktu s rybou, po dvou dnech jsem se rozhodl, že zkusím jiné místo a bylo opravdu z čeho vybírat. Vyrazil jsem na mělčí část řeky, kde je celkem prudká zatáčka a je tam dost řas. Říkal jsem si, že tam by ryby mohly být trochu víc aktivnější. Po příjezdu a rozbalení věcí se spustila neskutečná bouřka, která do vody spláchla strašně moc bordelu a sotva jsem nahodil, tak jsem měl vlasce plný větviček a dělal se mi tam průvěs, takže další nevhodný místo, další promarněnej den a hlavně další den bez kontaktu s rybou. Znovu balím a vyrážím směr „jakási zátoka“.
Po příjezdu jsem byl mile překvapenej, řekl bych tak čtvrtka z ní byla plná leknínů, v další části byla nějaká stará zeď a skoro po celém břehu se věšel jeden strom vedle druhého nad vodu. Tohle místo jsem si totálně zamiloval! Rozbalil jsem věci a montáže házím do vody a lehce krmím a ještě ten den v podvečer se mi podařilo vytáhnout prvního kapra do 8 kg. Super začátek, ale bohužel do 24:00 to byl jediný záběr. Hned ve 4 hodiny jsem jim to tam opět narýsoval, ale do večera bez kontaktu. Až za tmy se mi rozjel pravý prut a ryba si to nekompromisně štrádovala do leknínů, ze kterých jsem ji naštěstí dokázal vytáhnout. Netrvalo to dlouho a další kapr stejné váhové kategorie byl na podložce. Poslední noc byla na záběry nejplodnější, dokázal jsem udělat tři záběry a z toho jsem vytáhl jen jednu rybu přesně 12 kg, těsně před půlnocí se mi rozjel levý prut a můžu vám říct, že takhle silnou rybu jsem na prutě ještě neměl. Nedokázal jsem ji přitáhnout ani o metr, nenavinul jsem ani jednou jedinkrát kličkou, prostě silná ryba co si prostě dělala co chtěla a přesně věděla kam zajet, aby mi uřízla montáž.
Zajímavé bylo, že jsem neudělal žádnej záběr přes den, všechno nejdřív po západu slunce. Určitě se sem ještě někdy vrátím, přece jen tady mám něco, co mě dokázalo ohromit, ale bohužel „to“ uteklo. Ale věřím, že jednou se na mě štěstí usměje. Já tu rybu přelstím, cítím to.
Ondra Purket
