DK-Carp Blog – Druhá půlka sezóny 2020 a „lysý osobák“ – Díl 1/2

Po půl roce opět zdravím nadšence, kteří čtou můj textový výplod, který označuji, možná trochu nadneseně, jako Carp Blog…ale tak snad se tomu tak dá i říkat. Po slušné první půlce sezóny, kdy se mi povedlo několik pěkných ryb, se sezóna rychle přehoupla do svého druhého poločasu. Tohle období bylo velmi proměnlivé, někdy to šlo a někdy zase ne, ale to zná na vlastní kůži asi každý rybář.

Konec léta ve znamení Quasimodů

Jak jsem už psal minule, poslední roky trávím přes léto u vody čas jen během večerů, často jsou to vycházky jen na 4 hodiny a když se zadaří, tak si dám rychlou přesnočku, a to ideálně v pracovním týdnu. Důvody, proč v pracovním týdnu, jsou jasné. Je vetší pravděpodobnost, že se dostanu na fleky, ze kterých chci lovit.

Po delší odmlce jsem se vrátil na menší pískovnu, kterou jsem dříve často navštěvoval. Chtěl jsem zjistit, jak se mají místní kapři a jestli se tam něco za uplynulou dobu změnilo. Hned během prvního večera jsem si sáhl na kapra, ale nebyl moc velký, tak šel hned zpět do vody. Proběhlo několik dalších večerních vycházek a skoro pokaždé jsem měl mokrý podběrák. Před foťák jsem vzal ale pouze jednoho kapra, který nebyl až tak velký, za to byl zajímavý svou pošramocenou stavbou těla, byl to takový malý Quasimodo, tak jsem si jej pro jeho zvláštní zjev cvakl.

Jak jsem psal, přesnoček bylo poskromnu, ale jedna se vydařila. Ten večer jsem si myslel, že uletím a že mě rozseká bouřka. Nicméně jsem měl štěstí a bouřka mě jen lízla a já mohl v lovu pokračovat. Vytáhl jsem oba pruty, vyměnil jsem návazce s popkami za návazce s klasickým boilie na dno a precizně je nahodil zpět. Vlasec jsem zatížil backleady a dokobroval pár hrstí vymáčeného boilie.

Pravděpodobně zafungovala změna tlaku a počasí a chvíli před koncem doby lovu se mi jeden prut rozjel a hned od startu bylo tušit, že to vzal nějaký lepší domorodec. Nakonec se z něj vyklubal opět Quasimodo, ale už o dost větší. Jednalo se o kapra, kterého dobře znám, na podložce jsem ho už párkrát měl, ale nyní byla jeho váha o dost zajímavější než dřív – „pěkná šestnáctka“. Na těchto letních vycházkách jsem vsázel na mou osvědčenou klasiku, kterou není nic jiného než boilie Skunk „shit“. Mise na staré pískovně pro mě tak skončila úspěšně a já se mohl vrátit na velkou pískovnu, kde jsem měl z jara nevyřízené účty.

„Autumn vibes“ a lockdown k tomu

Začínal se blížit podzim a já si plánoval, jak pojedu někam na dýl k vodě, ale co čert nechtěl, přišla druhá vlna koronaviru a byl nařízený lockdown, takže přes noc na ryby zákaz. Ano, mohl jsem porušit vládní nařízení, ale tak nějak jsem to neměl zapotřebí a ani nejsem z toho těsta, že bych si zakázané věci nějak víc užíval.

Takže i podzim se nedobrovolně nesl ve znamení krátkých vycházek. Když to vezmu kolem a kolem, tak mám ve finále tyhle krátký akce rád, člověk nemá až tak velká očekávání a potěší ho každý záběr. A jak se později ukázalo, tak i na pár hodinových vycházkách se dají pochytat parádní ryby.

Proběhlo několik chladných, mokrých a blátivých vycházek, kdy se povedlo pár menších ryb a už to bylo super, ale někde vzadu v hlavě jsem měl tušení, že přijde ještě i něco lepšího. A tak přišla na řadu další vycházka. Já jako obvykle dojíždím k vodě později než ostatní rybáři a bohužel ani Vašek mi neuhlídal flek vedle něj, takže jsem šel tam, kde na mě zbylo místo. Počasí bylo opět „příznivé“, všude mokro, bláto a k prutům jsem se dostával jedině skluzem. Klasika, rychle dostat pruty do vody, zakrmit pár hrstmi koulí, alou do brollka a čekat až to vyjede. A ono to zhruba po hodině opravdu vyjelo. Tak brzo jsem na téhle vodě snad ještě záběr neměl. Zdolávačka jako každá jiná, jen lehká nervozitka u břehu, aby mi kapr nezajel do větví na jedné straně. Vše klaplo a v síti podběráku se ocitla ryba, o které jsem na této vodě snil. Parádní velký lysec, který se vymyká klasické šupinaté osádce pískovny. Byl jsem opravdu šťastný, že se mi vynaložené úsilí v tomto roce zúročilo, tohle byl pro mě bezesporu nejlepší rybářský okamžik sezóny a zároveň taky nový osobák ve svazovém zrcátku.

Ale to ještě nebyl toho večera konec…

Co se ten večer ještě událo a jaký byl závěr mé loňské sezóny se dozvíte v příštím díle mého blogu.

Sezóna 2020 je již minulostí a teď se můžeme soustředit na tu novou. Doufejme, že se svět uzdraví, pak to i u vody bude o něco veselejší, než jen pořád řešit nějaká nařízení a omezení.

Všem slušným rybářům přeji pohodovou sezónu 2021.

Dalibor Koutný