SKUNK i v zimě

SKUNK i v zimě

Chladná zimní voda přináší mnohá úskalí a v nepříznivých podmínkách skutečně nebývá jednoduché přesvědčit ryby k záběru. Mnozí rybáři v zimě ani neloví. S příchodem zimy prostě pověsí své rybářské nádobíčko na hřebíček a k vodě začnou chodit teprve, až se rozjaří. Mají k tomu samozřejmě své důvody. V zimě ryby berou málo anebo vůbec, a protože provozují většinou takovou tu sedavou rybařinu, tak jim je brzy chladno. Proto zimu tráví raději někde v teplíčku a těší se na novou sezónu.

Pak je ale ta druhá skupina rybářských nadšenců, která to nevzdá nikdy. Pokud není právě psí počasí nebo není voda zamrzlá, zkouší to kdykoli to jen jde. Ti pak laborují s mnohými nástrahami a hledají to nejlepší a nejúčinnější do studené vody. Stále je provází jedna myšlenka. Myšlenka na nástrahu, které ryby prostě neodolají. Právě od rybářů lovících v zimě přišly takové poznatky, jakože jsou lepší nástrahy malé, spíše sladké, že se nemá příliš krmit, že je lepší hodně zjemnit lovnou techniku, a podobně. To všechno jsou cenné poznatky z praxe a díky za ně. Jenže každý ví, že nic není bez výjimky a také většina z nás ráda zkouší nové věci.

Po čas minulé sezóny se jako jedna z velmi dobrých příchutí boilie a pelet ukázala příchuť SKUNK. Toto boilies z rybích mouček a mléčných proteinů doplněných novými druhy koření, papričkami a posílené dipem Skunk, nebo tekutou potravou Skunk, po čas sezóny neuvěřitelně bodovaly. Našemu nosu tato příchuť nevoní nijak vábně, spíš právě naopak a název Skunk je proto velmi přiléhavý. Nicméně ryby k této nástraze zaujaly zcela opačný postoj. Vzhledem k tomu, že jsem byl s nástrahou velmi spokojen, rozhodl jsem se ji vyzkoušet i v zimě, kdy má většina rybářů na programu nástrahy zcela jiného typu, a to v podobě malých dvanáctimilimetrových pelet ve spojení s feederem.

Přestože v zimě obvykle chytám na klasické nástrahy, tentokrát mám chuť vyzkoušet něco jiného. Zima je skutečně mírná a podmínky pro lov více než dobré. Jediné co rybařinu kazí, je studená voda, která zpomaluje rybí metabolismus a ony proto přijímají a vyhledávají potravu jen minimálně. Výběr místa je proto v tuhle dobu naprosto zásadní věcí. Já s tím problém nemám, protože chodím v zimě lovit na malou říčku, kterou dobře znám. Dobře vím, kde je nejlépe nahodit na kapra, takže to není o tom, najít ryby, ale o tom, zda budou ochotny zabrat na nástrahu, kterou jim hodlám nabídnout.

Abych na tuhle nástrahu více upozornil, použiju v sestavě malé method feeder krmítko. V místech, kde hodlám chytat je proudění jen minimální, takže si to mohu dovolit. Tomuto systému věřím, ale jsem opravdu zvědav, jak si povede tato především letní nástraha. Hned na začátku mi sice situaci trochu zkomplikovala skutečnost, že jsem nenašel jehlu na nastražení, ale s tím si dovedu poradit a nastražím peletu do zdrhovací smyčky. První záběr přišel tak rychle, že jsem si to ani ve snu nedovedl představit, ale ohnutý prut hovořil za vše. Zkrátím to. V místech, kde mívám za dopoledne tak dva, tři záběry jsem jich měl pět. Hezky upřímných a kapři byli také pěkní. Žádní obři. To jsem ani nečekal, ale skutečně hezké ryby do tří kilogramů, což je na čas těsně před Vánoci myslím víc než dobré. Do konce roku jsem nástrahu vyzkoušel ještě jednou na podobném místě a bylo to stejné. V případě těchto pelet bylo tedy tvrzení o sladké nástraze celkem úspěšně zneváženo, a to se mi líbí.

Milan T.