Svazová pískovna v Čechách
Zdravíme vespolek,
po delší odmlce se s Davidem ozýváme, a když po delší době, tak taky s delšíma úlovkama 🙂
Na září jsme plánovali týdenní výpravu na naši oblíbenou řeku, avšak pár dní před odjezdem došlo po vydatných deštích k rapidnímu zvednutí hladiny, a tak nám nezbylo, než narychlo vymyslet náhradní plán. Nakonec jsme se rozhodli pro stoják o velikosti cca50 hav Čechách, kdy jsme přijali pozvání parťákova spolužáka ze školy (David študuje v Hradci Králové na doktora, takže s léčením jakýchkoliv bolístek teď víte, na koho se obrátit 🙂 no když to zkrátím … přijeli jsme, viděli jsme, nakrmili jsme a parádně pochytali … vnadili jsme a současně také chytali na našeho oblíbeného léty prověřeného Pitbulla Squida s AMK Belachan – maso, přičemž několik kaprů přišlo i na krmné boilí této řady.
Na druhý den po příjezdu přišel první záběr a byl z toho šupináč okolo70 cm, přičemž po ani ne čtyřech hodinách opět pípnul můj pravý prut, a po vyčerpávající zdolávačce na mě David po zvednutí podběráku překvapeně kouká…měříme, vážíme, nevěřím vlastním očím –96 cma16,5 kg– po několika letech jsem se dočkal zvednutí osobáčku 🙂 plni adrenalinu usedáme do křesel a debatíme …
… za zhruba půl dne se pro změnu roztáčí Davidova cívka, a tentokrát při navádění do podběráku čumím jak puk já …nádherný lysec, jak z anglického žurnálu. David už má úsměv od ucha k uchu – dva cenťáky do metru a krásných17,7 kg, což je opět osobák !!! Následuje vzájemné štípání, zda se nám to jenom nezdá …potom už rozděláváme jamajský rum, a zapalujeme “cohiby” o tloušťce rukojeti teleskopického kapráku, pohodička, klídek, tabáček …
Více jak na den se Flajzary odmlčí, nicméně my vše sledujeme s klidem, nadhledem a vědomím, že kdyby už to nepíplo do konce týdne, tak jedeme nadmíru spokojeni směr domov …těsně před setměním dostává opět záběr David, jehož výsledkem je šupi o mírách93 cm14,5 kg. Po klidné noci to pípne nad ránem, a při rozbřesku fotíme opět šupináče – 88 čísel13 kg.
Po chvíli přehazuji prut, na který dávám SKUNKA s plovoučákem máslo + brambora od Top Secret (historická záležitost naší výbavy). Jenom co dopnu vlasec, zapnu volnoběžku, tak dostávám brutální jízdu, kdy si to kapr míří do příbřežních partií, které jsou plné vázek…kaprův prvotní výpad tlumím i vlastním tělem (ladným sesunutím/polopádem ze strmého 2,5 metrového břehu, tak abych kapra nevyřezal, než povolím nelidsky utaženou brzdu…), přetahujeme se o každý metr šňůry, když kapra nakonec dostanu dostatečně daleko od potopených stromů, vidíme jeho, na šupináče neskutečnou stavbu těla, při82 cmkrásných14 kgváhy.
Poté máme opět den klidu, a nad ránem přichází dva šupináči kolem 70 čísel, když se dozvídáme nemilou zprávu, a to že musíme předčasně odjet směr domov z osobních důvodů. Balíme tedy vercajk, a doufáme ještě v rozlučkového mlgoňa …a ten přichází, David zdolává opět „bezchybičkového“ lysce o mírách91 cm16,6 kg, no co víc dodat 🙂
Při cestě domů už nám to šrotuje v hlavách, že bychom ještě po vyřízení nezbytných povinností mohli zkusit na dva dny uklidněnou řeku. Doplňujeme tedy na prodejně zásoby boilí (za pružnou domluvu a pomoc tímto děkujeme Baďovi a Pavlovi). Na řece dostáváme několik záběrů, ale kromě menších ryb na podložku nedostaneme ani jednoho z místních mohykánů, které nezvládáme otočit, a končí ve vázce, příp. uřežou návazec o škebličky.
Závěrem děkujeme za super boilí, kdy kromě Squida (v ostré i krmné verzi) šlapal na výbornou Kořeněný Tuňák a SKUNK. Stejně tak děkujeme kamarádovi od Davida, který se s námi podělil o důležité informace o pro nás neznámém revíru, a ušetřil nám tak plno práce, času a případných pochybností. Chlapi díky moc 😉
Za Oseva carp team David a Petr
