S feederem jednoduše a lépe díl IV. 7/2015 Vlasce pro lov feederem
Tak, jako ve všech rybolovných technikách, tak i při lovu feederem platí, že celá sestava je jen tak pevná, jak pevný je nejslabší článek celé sestavy, a to je vždycky vlasec, přesněji řečeno návazec, pokud ho tedy použijeme. Při lovu feederem můžeme vybírat z celé řady vlasců, včetně pletených šňůrek, avšak ne všechny se pro lov feederem hodí, respektive ne vždy se hodí, protože ač se to nezdá, mohou mít dost odlišné vlastnosti.
Princip signalizace záběrů je při lovu feederem založen na citlivosti a čím dokonalejší bude přenos signálu záběru ryby přes vlasec na špičku, tím lépe. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější použít materiály, které se neprotahují, a tudíž je signalizace nejpřesnější. Nejméně se protahují pletené šňůry, navíc mají i při nízkém průměru vysokou nosnost, ale ani přes tyto klady nemusí být výhodou. Při lovu feederem totiž používáme na návazce tenké vlasce, a ty pak v kombinaci s nepružící pletenkou často praskají, a ztrácíme tak mnoho ryb.
Je výhodnější oželet něco z této zdánlivě vhodné „nepružnosti“ ve prospěch úspěšného a bezpečného zdolání ryby a raději si pořídit méně průtažný vlasec, který s návazcovým vlascem mnohem lépe „spolupracuje“.
Na trhu jsou spousty vlasců a bohužel i velký nešvar výrobců, kteří nadhodnocují jejich nosnost a uvádí slabší průměry, než jaké vlasce ve skutečnosti mají. Pro feeder se hodí vlasce co nejméně průtažné, ale takové vlasce mohou mít velkou paměť a při silnějších průměrech připomínají spíše drát. Je proto dobré hledat vlasce poddajnější s malou pamětí, protože s takovými vlasci se lépe nahazuje a při lovu s feederovými pruty, které mají malá očka, to každý ocení. Nejde tu o vzdálenost, protože feederem se při běžném lovu příliš daleko nenahazuje, ale o přesnost. Je dobré, když je vlasec odolný proti otěru, jelikož lovíme na dně a vlasec často přijde do styku s kameny, štěrkem, různými překážkami a poměrně dost trpí.
Obvykle používáme vlasce o průměrech 0,16-0,23mm, přičemž úplně nejčastější rozpětí je 0,18-0,22mm. Tendence je používat slabší vlasce, avšak já to nepovažuji v drtivém procentu případů za nutnost a dávám přednost vlascům silnějším, protože mi přináší více užitku a větší jistotu při zdolávání ryb. Mohu s ním bezpečně odhazovat větší zátěže, netrpí tolik oděrem a vlasec o průměru 0,22mm je pořád natolik tenký, že se s ním dobře pracuje. Navíc není tak pružný jako například osmnáctka.
S kmenovým vlascem ryby většinou vůbec nepřijdou do styku a je jim tudíž jedno jak silný ho máte. Jen v silném proudu, který tlačí na vlasec, může být slabší průměr výhodou, protože na tenký vlasec proud tolik netlačí a můžeme si pak dovolit třeba jemnější špičku nebo menší krmítko. Co se barvy vlasců týká, myslím, že na ní v našich přirozeně zakalených vodách ve kterých u dna není prakticky nic vidět, nezáleží. Používal jsem tmavé vlasce i v úplně čistých vodách a rybám to bylo evidentně jedno. Názory na tohle mohou být samozřejmě různé, ale má praxe ukazuje, že je to prostě tak. Ovšem co se návazcových vlasců týká, pak v čisté vodě doporučuji vlasce co nejméně nápadné, tedy nebarvené.
Na počátku jsem vzpomněl pletenou šňůru a příliš jsem ji neocenil. To ale neznamená, že ji zavrhuji. Naopak. Při lovu ve velkých vzdálenostech, a v době, kdy jsou záběry špatně čitelné, ji dovedu ocenit. Je však třeba opatrného počínání při zdolávání, použít v koncové sestavě feederovou gumu a výhodou je použití spíše měkčího prutu, pokud je nutné lovit s hodně tenkými návazci.
MT