JARO aneb 7 NOCÍ V RYTMU PRÁCE

Zdravím Chytiláky. Našel jsem trochu času tak posílám info z jarního lovu. Kdo mě líp zná, ví že jsem strašný antitalent na řeky, tak jsem se letos rozhodl prolomit prokletí řeky Moravy. Každý den jsem několikrát nahlížel na stav hladiny až jsem usoudil že by to mohlo být ono. 7 dnů jsem flek předkrmoval kýblem kukuřice a na šutr usušeným tuňákem 24mm. Z důvodu hromady práce jsem věděl, že se sem dostanu jen na noční vycházky tak jsem krmil pravidelně v 21 hodin.

První dvě vycházky byly bez záběru, tak jsem přestal krmit. Rozhodlý nevzdát to, jsem hecnul i přes vytrvalý déšť další noční vycházku. A vyplatilo se!  Na břeh se podíval můj první kapr z Moravy a hned takový krásný „špígl“ necelých deset kilo na 3 zrnka kuku. Ráno přišel ještě jeden menší lyseček a bojovná parma, ale na tuňáka ani píp :-/

Postupně jsem přestal krmit kukuřicí a přitvrdil na koulích a kapřích peletách. Po třech dnech jsem znovu vyrazil. Celou noc se nic nedělo, až ráno přišla jízda na tuňáka od těžší ryby. Před podebráním jsem měl podezření na toho prvního lysce, což se pak i potvrdilo. Přibral rovných 600g, přehoupl se přes deset kilo a pro mě se stal prvním kaprem,  kterého jsem chytl dvakrát. Ani jsem netušil, že tato vycházka začala 7 nocí ve stylu „z práce na ryby a z ryb do práce‘“.

Druhá noc začala záběrem od mlíčňáka 11,4kg který už byl ve tření, což mě moc netěšilo. Obavy přešly  hned co jsem zjistil, že je úplněk a doufal jsem v další záběr podle pověr. Ten přišel brutální jízdou a těžká ryba vymotala dobrých 70metrů po proudu a bohužel si to namířila do kamenů a tím to skončilo. Tento záběr mě ještě teď hodně mrzí.

Bohužel kvůli tření další dvě noci už nepřišel ani pípanec a pověra o úplňku na řekách mi začala být blízká. Dobré počasí mě domů netáhlo, tak jsem vyměnil řeku za jednu stojatou vodu. Důkladně jsem nakobroval jeden nezajímavý flek Rambičem o průměru 24mm a nahodil tam oba pruty. První noc se nic nedělo, tak jsem to zopakoval i tu druhou. Ranní záběr na Ramba dával konečně znát hezčí rybu. V podběráku mě potěšil jedenáctikilový šupík. Do rána přišlo ještě pár menších ryb a skoro jsem se nevyspal. Výkony v práci žádná sláva, co si budeme 🙂 Zničený kaprařským fanatismem jsem se už opravdu těšil na postel. Nevím co se stalo, ale zase jsem usínal u vody.

Těsně před půlnocí hlásič oznámil jedním pípnutím velmi opatrný záběr. Na nic jsem nečekal a už jsem si hrál s brzdou mojí ultegry. Na konci souboje se mi tvář rozjela od ucha k uchu. Byl jsem si jistý, že je v podběráku první ryba přes 15kilo z tohoto revíru.  A taky že jo. Měl 15,2 kg a já měl obrovskou radost, i když už jsem ho kdysi chytil.

Po 7 nocích v lehátku jsem se mohl jít v klidu vyspat a postel jsem si opravdu užil.