Poprvé se Superfishkou a hned osobák

Je pátek po práci a s taťkou máme po dlouhé době naplánovanou víkendovou výpravu na velkou svazovou přehradu. Rychle balíme auto a vyrážíme, máme vytipované nějaké místa, tak uvidíme.

Přijíždíme k vodě, ale bohužel, vytipované místa už nejsou k dispozici. Po tříhodinovém hledání nových míst se nám stále nedaří najít vhodný flek k lovu, říkáme si zkusíme ještě jedno a když nic, jedeme domů. A to byla poslední kapka, při hledání posledního místa jsme ještě zapadli v bahně, taťka už pomalu šel do vesnice shánět traktor, aby nás vytáhli, naštěstí se mi podařilo vyjet. Tak už to bereme jako úspěch, ale zklamaní se vracíme domů.

Mě to pořád táhne k vodě, ale jelikož je už po dvacáté hodině, nechávám to až na sobotu. Je odpoledne, tak teď už sám vyrážím na svazovku. Začíná pomalu pršet, tak jako první stavím bivak. Na tuto výpravu jsem si vzal dva druhy boilies – CHIMÉRU RED a PitBulla Superfishku v průměrů 24 mm. Nechávám z každého druhu asi půl kila třicet minut odmočit a poté spombuju na odměřenou vzdálenost. Nastražuji pruty a posílám je těsně za krmné místo. Do dvacáté první hodiny se nic neděje, tak jdu zalehnout. Ve dvacet tři hodin mě probouzí pomalá jízda na prut, kde mám nastraženou Superfishku 24mm, rychle vylítnu ze spacáku, zvedám prut a ryba ještě dobrou půlminutu odvíjí vlasec z cívky, poté se nechává postupně přitáhnout na vzdálenost dvaceti metrů od břehu, ale ryba se jen tak nevzdává a napálila si to úplně doleva a já stojím, jen držím prut a čekám, až se zastaví, no nic, musím za ní říkám si.

Když jsem s ní došel, začíná ještě asi pětiminutové přetahování, je to kapr a když vidím před podebráním za svitu čelovky jeho tělo, jde vidět, že je to velká ryba, nastupuje adrenalin a mi se začínají třepat kolena, kapr konečně končí v podběráku a mě se rozzářil úsměv na rtech, nádherný šupík!

Tipuji tak 16 až 17 kilo, po zvážení se mi úsměv rozzářil ještě víc, konečná váha 19,50 kilogramů, což zvyšuje o 40 dekagramů můj osobáček, neskutečná radost. Rychle natočit, udělat pár fotek a už se s kaprem loučím a ten si spokojeně mizí do svého domova.

Je skoro půlnoc, prohlížím si fotky a po chvíli stahuji druhý prut. Ráno ve čtyři opět nahazuji na místo činu s tím, že na jednom prutě mám Superfishku a na druhý zkouším highlites umělou plovoucí nástrahu od Avidu (plyšáka) v průměrů 14mm vymáchaného ve švestkové esenci. Ráno už se nic neděje, proto na oběd balím a jedu domů.

Tyto krátkodobé vycházky přes léto, hlavně přes pracovní týden praktikuju velmi často, protože se vyhýbám víkendovému lovu, kdy je tlak rybářů daleko větší. Tentokrát jsem udělal výjimku a vyplatilo se.

Rosťa.