Dejte si cíl, úspěch se dostaví!

Přes léto, kdy teploty dosahují tropických teplot a tlak rybářů je obrovský jsem úplně vynechal víkendové a delší akce a soustředil se pouze na lovy po práci. Je to velmi fyzicky náročné, neboť k vodě přijíždím většinou kolem šesté hodiny večerní, o půl noci balím a v pět ráno vstávám do práce, která nepatří k těm nejjednodušším.

I přesto, že tyto krátkodobé vycházky trvají jen pár hodin, snažím se chytat tak, aby mě zbytečně neobtěžovaly menší ryby, proto volím boilies o průměrů minimálně 24 mm a háček velikost 4. Ovšem nepoužívám jak by se mohlo zdát neatraktivní boilie, ale téměř vždy boilie dipované několik týdnů dopředu, protože už dávno jsem si vyvrátil fakt, že na atraktivní věci berou malé ryby.

Snažím se odlišit od okolních rybářů, kteří chytají na stejné vzdálenosti a svoje montáže vždy posílám za hranici 120-ti metrů. Pomoci distančních tyčí, mám odměřenou vzdálenost na spodovém prutu i na prutech na které chytám stejně. Abych mohl se vzdáleností pracovat, vždy si jí označím lihovou fixou, jen tak vím přesně, jestli mám prut nahozený v krmném místě nebo za krmným místem.

Svoje pruty potom rozmisťuji většinou jeden těsně za krmné místo nebo přímo do krmného místa a druhý za krmné místo. Když vím, že budu chodit pár dní po sobě, snažím se najít místo, kde nechodí moc rybářů, abych si místo mohl krmit víc dní a tím si zvýšil šanci na záběr, ale ne vždy se podaří, že vám na krmený flek nikdo nesedne.

I když unavený, daří se mi pomocí této taktiky nachytat pěkné ryby a to je hnací motor k tomu být u vody co nejčastěji, protože u televize nic nechytíte. V polovině srpna jsem udělal výjimku a výjimečně vyrazil k vodě v sobotu odpoledne na jednu noc, se stejnou taktikou jako doposud, jen beru trošku víc krmení, protože budu chytat i ráno. Ten večer se mi povedlo zvednout si osobák o 40 deka a jelikož už se blížil konec prázdnin a tím i lov na svazových vodách do půlnoci, tak jsem hned začal plánovat po dlouhé době zase nějakou delší akci.

Volba padla po domluvě v práci na posledních pár dní v srpnu. Netrefil jsem zrovna dobré počasí, bylo opravdu horko, ale i tak se mi povedlo dostat na břeh pár lepších ryb, z toho největší měl necelých 18 kilogramů, tohoto kapra jsem ulovil před třemi lety a vážil o 5 kilogramů méně, takže si umíte představit tu radost, když vidíte, jak se kaprovi krásně daří….

Chvíli jsem si dal s rybami pauzu, abych se mohl věnovat i svojí přítelkyni, ale doma jsem to dlouho nevydržel, vyrazil na pár kratších akci do dvacáté druhé hodiny, ale bez většího úspěchu. Byl konce září a já si narychlo musel vybrat poslední dva dny dovolené, hned jsem věděl, jak s něma naložím a že musím být u vody.

Ihned se domlouvám s kamarádem, který dělá na vlastní pěst, takže si bere taky volno a můžeme vyrazit spolu. Počasí hlásí déšť a vítr, takže přesně to, co si přejeme. Už den před odjezdem zjišťujeme, že se počasí poměrně změnilo a má být jen teplo a teplo, ale co se dá dělat, už je všechno naplánované, musíme se s tím poprat.

Jelikož už ryby určitě nabírají na zimu, zvolili jsme boilies Banana&Fish a to pouze v průměrů 30 mm. Někomu se může zdát tento průměr moc, ale už dávno mám vyzkoušené, že to na podzim prostě funguje. Počasí nám nehraje do karet a je to znát i na záběrech, dva dny u vody a ani pípanec. Jasně, mohli bychom vyzkoušet menší průměr, panáka nebo dát samotnou plovku, ale pořád věříme naší taktice a když přijde záběr, je jasné, že je na druhém konci slušná ryba.

Do setmění se nic neděje a pak to přišlo, pomalá jízda, tah bez škubání hlavou, těžká váha. Když vidím, jak mi kamarád po dvaceti minutách podebírá kapra, zahlídl jsem jenom obří šupiny pod hřbetní ploutví, hned se mi roztřepala kolena a věděl jsem, že je to ON, kapr na kterého jsem čekal celou sezónu, mise splněna.

Po zvážení ručička ukazuje úžasných 20,60 kilogramů a tím pádem si letos během dvou měsíců zvyšuji už podruhé svůj osobák na svazovce, tentokrát o 1,10 kilogramu. Jsem neskutečně šťastný, že se mi podařilo docílit toho, čeho jsem si na začátku sezony dal za cíl… Po puštění kapra zpět do svého domova rychle nahazuju prut na skoro stejné místo. Před koncem denní doby lovu mě ze spacáku vytahuje jízda na ten samý prut a je z toho další super kapr s váhou 18,50 kilogramu, ani nevěřím, co se to děje, totální euforie. Ani mi nevadilo, že jsem další den a ráno opět bez záběru, prostě jsem si to užíval. Korunku tomu dal další den kamarádův šupík s váhou 16 kilogramů. Selektivita se vyplatila.

Teď, kdy už jsem totálně vyčerpal svojí dovolenou se už letos na delší akci nedostanu, ale tlak rybářů ubývá, takže se můžu opět víc věnovat víkendovým výpravám. Pokud si dáte nějaký cíl, logicky pro to budete dělat všechno, aby jste ho dosáhli. Já pro to maximum dělal, už jsem ani nedoufal, že se mi toho letos podaří dosáhnout, ale nevzdával jsem se a přišlo to. Už teď mám další cíle a vím, že to nebude vůbec jednoduché. Je jedno, jestli k cíli dojdete za rok nebo za deset, pořád proto děláte maximum ,takže to přijde. Je to moc dobrá věc mít cíl, než jít někde, kde nic nenajdete.

Na závěr bych chtěl poděkovat firmě Chytil a týmu Avid Carp ČR za podporu, i když naše spolupráce trvá opravdu chvíli, už teď se mi podařily nachytat krásné ryby, takže jsem zvědavý, co dokážeme v budoucnosti. Poděkovat bych chtěl taky rodině, která mi moje výlevy toleruje. Největší poděkování ale patří mojí přítelkyni, která mě kolikrát i 14 dní pořádně neviděla, ale přesto všechno mě pořád  podporuje. To je motivace jak má být.

Všem slušným rybářům přeji hodně štěstí jak u vody, tak v osobním životě a snad se zase brzo ohlásím s nějakým super kaprem.

Rosťa