Když Apač šlape, jak má …

Na poslední akci prázdnin jsem vyrazil na tři dny na soukromák a na čtyři dny na svazovou vodu. Počasí mělo být ještě pěkné, tak jsem se hrozně těšil. Chtěl jsem konečně chytit nějakého amura a to se mi také povedlo.

Vyzbrojil jsem se amurovými plovoučkami a dobrým partiklem. Povedli se mi dva krásní amuři, větší měl 105 cm a 12 kg.

Ale teď už ke kaprům. První výprava směřovala na soukromák. Měli jsme místo s většími hloubkami a to nám moc nevyhovovalo. Naštěstí se vedle nás uvolnilo místo, tím se nám otevřela dost velká část
jezera. Dva pruty hned směřovaly do hodně mělké vody tak, že jsem své montáže viděl. Mám to tak rád. Třetím prutem jsem zkoušel chytat již zmiňované amury.

První noc byla úplně hluchá. Věřil jsem… Ale nedalo mi to a změnil jsem nástrahu na nové boilies „Apač – Indián spice“ s plovoučkou CHIMÉRA RED. Vyplatilo se a první kapr 18 kg to dokazoval, Apač – kaprů lapač…

Co mě znepokojovalo, bylo počasí, mělo se vydatně ochladit a taky se tak stalo, do konce výpravy přišel už jen jeden amur. Nechal jsem zde vše, co jsem uměl, ale neskládal jsem zbraně, těšil jsem se
hrozně na svazovku. Po hodince cesty jsem dorazil na místo, bylo volné celé jezero a tak jsem si vybral místo, které jsem měl předem vytipované.

Zbyly mi kuličky Indiána a tak jsem neváhal a nastražil jsem je na oba pruty. Všechno se krásně vyvíjelo. Byly to krásné chvíle nikdo nikde a doslova jsem si to užíval. Montáže jsem pokládal do kamenité hráze, také tak do hloubky jednoho metru. Tahal jsem kapry od 8 do 15 kilo. Ze zvědavosti jsem na montáž napíchnul jinou kuličku boilies. Pokládal jsem pruty opravdu do stejné hloubky i do stejného dna. Návazce jsem měl oba stejné, ale prostě Apač šlapal tak, jak měl. Tyto kuličky mají určitě skvělou budoucnost!