Velký ruský bojovník

Nazdar Chytiláci,

tak se Vám hlásím zase z labského tažení. Na facebooku v naší „chytilácké skupině“ jsme se chlubili krásnými úlovky ruských „torpéd“. Navnadilo mě to až natolik, že jsem si připravil partikl a rozhodl se přelstít nějakého „rusáka“ na našem veletoku. Po dvouhodinovém brouzdání kolem Labe a hledání volného a klidného místa jsem konečně našel „to pravé“.

Podvázal jsem si tři zrnka kukuřice s ořezanou žlutou popkou ananasu a položil tři metry od břehu hned za rákos. Přímo na montáž jsem rozházel 15 kg partiklu. Na druhý prut jsem nastražil Chiméru Red.

Tím, že jsem chytal pod nohama a seděl kousek od prutů, jsem si užíval pohled na čeřící se hladinu nad krmným místem. V hloubi duše jsem si toužebně přál chytit amura.

Po několika málo hodinách mě ze spaní probudila brutální jízda. Vykulenej jak „sáňky v létě“, nevěřícně koukám, jak se mi „kouří z navijáku“, takový to byl fičák.

Pomalu zvedám prut a cítím neskutečnou sílu. Po několika minutách silového přetahování stále nevím, co přede mnou stojí za protivníka. Po čtvrthodinovém souboji na mě vykoukne neskutečně ohromné tělo amura. V tuto chvíli mi „cinká“ čelist o zem a oči mi padají z důlku. Právě si uvědomuji, že tento souboj bude trvat ještě hodně dlouho a bude nás stát oba plno sil. Po dalším čtvrthodinovém souboji mě už začínají bolet ruce. I když začínám mít ruce delší než orangutan 🙂 , nehodlám se vzdát svého nového rybářského zážitku.

Po dalších x minutách mám konečně svého protivníka v podběráku. Vyčerpaně a nevěřícně obdivuji neskutečně velké zvíře. Po zvážení zjišťuji, že můj nový osobák je na světě, 115 cm a 20,4 kg

Po rychlém nafocení vracím soupeře co nejrychleji do jeho prostředí.

Za 3 dny se vracím na místo činu a vše se opakuje jen s tím, že tentokrát zabral jeden „menší“ před setměním, vážil 14 kg, ale souboj zase nekonečný, ruce jsem měl jako po cvičení v posilovně.

Od vody se loučím a přeji hodně úspěchů u vody.

Kiwi