Kouzlo poslední noci

Nazdar Chytiláci!

Letos jsem těm rybám moc nedal, hlavně z pracovních důvodů, ale ta jediná výprava stála opravdu za to. Vydal jsem se na menší štěrkovnu, kde je nádherné prostředí a hlavně klid, protože se chytá jen z jedné strany.

V době, kdy jsem přijel, panovaly tropické teploty a aktivita ryb byla téměř nulová. Celý natěšený jsem si vše připravil, navázal, nakrmil a za odměnu zůstal více jak 24 hodin bez záběru!

Musel jsem něco změnit, nadipoval si Kapří pelety boosterem Apač, nakrájel na menší kousky boilí Apač a nakrmil větší plochu před sebou. Už ve 2:00 ráno mě to rozjel menší kapřík, pak lín a za svítání amur odhadem 7 kg. Tohle je ta pravá strategie, říkal jsem si, ale opak byl pravdou. Další den a noc opět velké NIC!

I když to nedávalo logiku, pořád jsem dokrmoval peletami a nasekaným boilím, přestože se ryby povalovaly celý den na hladině a letargicky pomrkávaly očkem, jestli už jsem z nich „na nervy“ nebo ještě ne…?

Předposlední den jsem se věnoval pitnému režimu, psal kamarádům, jak to kde bere a postupně se připravoval na „Kouzlo poslední noci“, která na tomto revíru občas zafunguje. Napřed si musíte šáhnout na „psychické dno“, trpět jako kůň v tom vedru, abyste mohli být tuhle poslední noc odměněni. A jak tohle dopadlo?

Celou noc mě kapři nechali vyspat, abych mohl řídit a neusínal. Za rozbřesku mě silon málem rozřezal hlásič napůl, jaká to byla šílená jízda … přijel se rozloučit první chlapák 16 kg. Uvařil jsem si kafe a odjezd posunul o půl hodiny, co kdyby? Během balení a nošení věcí do auta se rozjel i druhý prut a další bojovník s váhou 16,8 kg byl na břehu. Nádherný závěr.

A protože každá pohádka má dobrý konec, tak i ta moje skončila … 200 km od domova ( posralo se mě auto ), aspoň jsem se po dlouhé době projel vlakem. Teď už mám auto opravené a hledám vhodný termín na přístí rok!

 

Pavol Mišun