Návrat do ráje – díl II.

Den pátý – čtvrtek

Přichází změna počasí, vytrvale prší od brzkého ráno, přesně to počasí, na které každý kaprař čeká. Říkáme si, dnes to bude mazec, bylo fakt suprově, foukal vítr přímo do naší zátoky … a ono nic, celý den nic. Voda, kterou bičovaly kapky deště, byla jako uzamčená a ryby, zdá se úplně přestaly reagovat na veškeré krmení. Na lovném a krmném místě je nebylo vidět. Čekali jsme, že třeba přijde jeden záběr za den, ale bude to nějaká ta pořádná mamina, no nepřišel ani ten jeden. Přes den nás navštívil náš dobrý kamarád Pšenda – touto cestou děkujeme jemu za dovoz a Týnce za přípravu luxusních hambáčů, které nám přivezl na přilepšenou.  Za rok s nimi počítáme znovu pro úspěch!  😀

 

Den šestý – pátek

Ostré ranní sluneční paprsky nám říkají, kluci dnes Vám bude horko a taky že bylo. Ryby stále nikde, až před obědem odjíždí Kájovi levý prut, na který nastražil zbraň poslední záchrany – Boilies Master Carp v příchuti Scopex. Rybu ovšem ztrácíme u podběráku, vyhrála, škoda, jede se dál. Scopex za hodinku odjíždí znova, tentokrát už kapra úspěšně podebíráme a fotíme, velmi povedený lysec v překrásném zbarvení! Po téměř dvou dnech bez kontaktu s rybou se večer, při západu sluníčka usmálo štěstí i na mě a zdolávám krásně stavěného lysáka také já, Chiméra Red mu zachutnala. Dopíjíme poslední doušky vína a ač neradi, už plánujeme zítřejší odjezd, cestu domů a nechutenství k balení 🙂

Den sedmý – sobota

Do konce výpravy už jsme záběr neměli, v sobotu se zase výrazně ochladilo, počasí za tři dny jako na houpačce se na počtu záběrů dost projevilo, ale to tak prostě je. Krásy přírody, které člověk neovlivní. I přes to všechno jsme si další týden v ráji na zemi užili maximálně a už teď víme, kam vyrazíme příští rok znovu J. Třeba se do třetice přikloní štěstí na naše pruty pořádně a konečně se setkáme s nějakým místním mohykánem, který v této pískovně určitě žije. Cestou domů se ještě zastavujeme na výtečný oběd a už upalujeme domů. Uteklo to jako voda, jako každá chvilka na rybách, však to všichni znáte.

 

František Badin a Kája Ševčík