Adrenalin jen tak nezastavíš!

Už ve chvíli, kdy jsme si začali plánovat tenhle výlet to vypadalo, že nebude stejný, jako ostatní.

A tak to i dopadlo!

Týden před odjezdem jsme koukli na předpověď počasí, která nevypadala vůbec slibně. Pršet mělo všech 5 dní, občas nějaká ta bouřka a po sluníčku ani vidu ani slechu. Dokonce jsme i chvíli přemýšleli o změně revíru, ale pršet mělo na území celé Ukrajiny, takže bychom lepší místo stejně nenašli. A tak bylo rozhodnuto, pojedeme!

Den před odjezdem jsme zjistili, že volné místo na nádrži už není. Tak jsme hledali jinde a opět nastal ten stejný problém. A pak nám to došlo – vždyť začínají 4 dny státních svátků, tak proč by všichni zůstali doma, že. Nakonec jsme se rozhodli jet prozkoumat úplně novou vodu.

Přijeli jsme pozdě v noci, po dešti ani stopy a tak jsme začali stavit stan a chystat pruty, až nakonec začalo svítat. K ránu už bylo vše připraveno – našli jsme si slibná místa s pomocí echolotu, která jsme pořádně prokrmili a nahodili udice. Místní nám řekli, že přehrada je poměrně nová, takže ryby boilies ještě asi nikdy neviděly, natož ochutnaly. Jako krmení jsme nejdříve vyzkoušeli mix uvařené kukuřice, pšenice, konopí a trošku mandlí, pak teprve boilí, podle záběrů. Po pár hodinách za námi přišel jeden místní rybář, který začal vyprávět, že na tomhle místě se kapři loví špatně, skoro vůbec- Na oplátku dostal významný úsměv- to víte, vždyť každej rybář má svá tajemství.

První den ryby opatrně slídily kolem, takže žádný záběr jsme neměli, ale s tím stejně nikdo ani nepočítal. První malý kapřík 5 kg zabral až další den na boilies Apač a za dalších pár hodin se nechal chytil ještě jeden mlaďoch. Druhý den se chýlil ke konci a nám už takové malé záběry začaly pořádně lézt krkem. Přemýšleli jsme, jestli tam vlastně vůbec nějakej větší kapr je. Ale drželi jsme se dál plánu a večer už ryby aktivně plavaly kolem prokrmených míst a ochutnávaly naše boilies. Celý den bylo ideální počasí – sluníčko, nebe bez mráčku. Z čehož se doslova vyklubalo ticho před bouří!

Třetí noc začla taková buřina s nekončícím lijákem, že jsme skoro měli i strach vylézt ze stanu. Na sociálních sítích jsme zkoumali všemožné záběry z bouřek, kdy do stojících prutů uhodil blesk a nejenže shořely celé pruty, ale i všechno kolem. Začali jsme se trošku bát a přemýšleli, jestli není lepší nahodit udice do vody. Než jsme to všechno promysleli, dalo se už naše oblečení ždímat. Nepromokavou bundu a kalhoty jsme samozřejmě nechali v autě, které sice stálo jen pár metrů od nás, ale mezi ním a námi se tyčila obrovská stěna z deště. Propršelo celou noc, hřmění jsme měli místo rádia a do toho přišlo aspoň pár záběrů. Byly to ale malé ryby, takže jsme je pustili hned. Museli jsme ráno vše nahodit nanovo, když už nám počasí dalo tu možnost.

Rybařit jsme pořádně začali až další den. Venku bylo opět vedro a nám bylo jasné, že zase sprchne. Hned v 11:00 hodin dopoledne nám připlul do podběráku krásný 8 kg kapr, ze kterého jsme měli velikou radost. Začali jsme se s ním fotit a položili ho na podložku do vody, když v tu ránu vidíme, že máme další záběr! Než jsme se ale stihli otočit, kapr využil příležitosti a rychle sebou mrsknul a uplaval. Škoda, ale aspoň pár fotek ze břehu máme.

Během dalších dvou hodin jsme chytli asi 8 ryb a začalo nám s manželem docházet, že už jsme docela unavení. Ale co, adrenalin jen tak nezastavíš! Začalo pršet a záběry ustaly, tak jsme zase využili příležitosti my a šli se v klidu naobědvat a odpočinout si. Hned, co déšť ustal, se náš „chyť a pusť“ maraton rozjel na novo a opodál stojící místní rybáři se nestačili divit, co se to tu sakra děje. Menší kapři už si dali pauzu, takže jsme lovili ryby kolem 8 až 11 kg. Někdy jsme chytli na jeden boilies i 2-3 ryby za sebou!

K večeru jsme se rozhodli rozpálit oheň a něco málo ugrilovat, ale déšť furt ne a ne přestat, takže jsme nad ohněm drželi celou dobu deštník, aby se nám oheň nezměnil ve vyhasínající uhlí. Nakonec to ale všechno klaplo, takže jsme měli jak večeři, tak i čas si ji sníst! V noci opět proběhlo pár záběrů, lijáků a bouřek, ale na všechno se dá zvyknout.

Ráno jsme už skoro neměli ani jedno suché oblečení a taška s krmením byla stále lehčí a lehčí. Začlo ale silně foukat a tak jsme si oblečení mohli vysušit, aspoň malá výhra. Taška ale zůstávala pořád téměř prázdná a to už tak pozitivní nebylo. Předpověď hlásila opět silné deště, začali jsme přemýšleli nad tím, že to zabalíme o den dřív, dokud máme stále suché oblečení, co ještě nestihlo znovu zmoknout. Bylo 1. Července 2018 a venku bylo 12 stupňů. J Ale to ryby nezajímalo, s radostí braly dál. Naše boilí jim očividně chutnalo, jejich největšími favority se stali Zelená chiméra, Famózní švestka a Apač.

Když to všechno shrneme, chytli jsme za 2 dny přes 150 kg kaprů, se všema se vyfotili, když bylo třeba, tak je i ošetřili a nakonec hlavně vypustili zpět do vody! Měli jsme z toho velikou radost a navíc přeci nejde jen o kvantitu, ale hlavně o kvalitu – a tu jsme měli tu nejvyšší. Každý kapřík byl moc pěkný a bylo na nich vidět, že jich většinu ještě nikdo nikdy nechytil!

Tak hlavně nezapomínejte na to nejdůležitější pravidlo carp fishingu – CHYŤ A PUSŤ!

Svetlana a Maksim DARYCH / Chytil tem Ukrajina

P.S. Ten místní rybář, který nám na začátku řekl, že se tyhle ryby nezakrmují, se ještě dlouho snažil zapamatovat, kde stojí náš stan a kde jsme ryby krmili a velmi se zajímal o to, kdy už konečně odjedeme a uděláme mu tak místo pro jeho první zakrmovací pokusy. J