Rybářská dovolená, jak má být!
Ahoj,
spoustu z Vás láká Chorvatsko kvůli moři, ale mě ne. V téhle zemi jsou krásná jezera, ale ještě krásnější a kapitální ryby. Vypravil jsem se tam se dvěma kamarády, jeden z nich na vytipovaném jezeře byl už v minulosti … a i když vytáhl asi jen 3 ryby, tak hned první rybou pokořil magickou hranici dvaceti kilo. Rozhodli jsme se, že tuto vyjížďku uskutečníme koncem dubna, jenže po telefonu jsme se dozvěděli, že tam jsou ryby akorát ve tření. Změnili jsme tedy termín na konec května, ale opět to obávané „jenže“ … na stránkách jezera vyskočil termín závodů a co myslíte? Ano opět v termínu, kdy jsme tam chtěli jet.
Už jsem si říkal, že nám není toto jezero souzeno, ale i tak jsme do třetice změnili termín a to hned na den končících závodů (začátek června). Začaly velké přípravy, jelikož jsem z toho byl tak trochu ve stresu a nevěděl jsem, co očekávat. Co vzít s sebou? … a co naopak vůbec nevyužiju, mi poradil kamarád. Na tomto jezeře se nesmí zavážet ani člunem, ani se zavážecí loďkou a k tomu se nesmí ani vstupovat do vody. Po této informaci už jsem byl na vážkách, jestli to je dobrý nápad tam jet v takovém vedru, ale už bylo rozhodnuto. Jedeme!!! Stále mne uklidňovala informace, že tento revír vlastní elektrárenská společnost, která vodu z jezera přečerpává do menšího jezera pod hrází a tím vytváří elektřinu. Ne, že by nás elektřina zajímala natolik, abychom pozorovali, jak to vlastně funguje, spíš nám šlo o to, že při tom čerpání se do vody dostává dost kyslíku a tím pádem tam rybám nedělá problém se živit i v těch nejvyšších teplotách.
V sobotu večer jsme vyjeli a po 13-ti hodinách jsme byli na místě činu. Závody byly v plném proudu a Chorvatští rybáři krmili „o sto šest“. Na hladinu padal jeden spomb za druhým. Zajímavé bylo, že když někdo začal krmit, tak najednou krmili všichni na jezeře. Ve dvanáct hodin skončily závody a my jsme zajížděli na místo. Kluci si šli rozdělat bivak a další věci, a já jsem šel připravit jako první pruty. Nahodil jsem, lehce „zakobroval“ a šel připravovat zbytek. Při stavění nového bivaku Tardis RT od Avidu se mi rozjíždí prut a po vyčerpávajícím boji v neskutečném vedru zdolávám prvního šupíka výpravy. Po odečtení další nové hračky od Avidu – Retaining Sling (vážící sak) zjišťuji, že jsem právě zdolal svoji první dvacku v zahraničí. Byl jsem neskutečně šťastný a plný očekávání, co bude následovat dál po tak úžasném začátku. V klidu jsem připravil všechny potřebné věci a po chvíli si dáváme tolik vytoužené a zasloužené pivo. Sedíme a pozorujeme hladinu a tak nějak nám asi začalo docházet, že ryby se ukazují úplně po celém jezeře.
Pomalu ale jistě nám začaly „chodit“ záběry, kluci zdolali pár kaprů okolo 10-13 kg, ale přijeli jsme si pro větší!!! Jelikož se v Chorvatsku může chytat nonstop a na tři pruty, tak jsem si řekl, že s jedním prutem budu zkoušet všechno možné. Přes den jsem navázal „zig rig“, který je u Chorvatů dost oblíbený, další věc, které jsme si začali všímat je to, že všichni na jezeře hází všechny pruty co nejdál, ale já jsem zkusil opak. Ten jeden prut, se kterým jsem zkoušel různé vzdálenosti, zig rig atd. jsem na noc položil ke břehu, ale opravdu úplně ke břehu na délku prutu ( 3,5 metru ), prohodil jsem místo partiklem a napůleným boiliesem s trochou pelet a úspěch to mělo!
V noci ryby nebyly, dá se říct vůbec aktivní, většinou mi přišel jen jeden záběr a to právě od břehu. První noc 11,5 kg, druhý den po pár menších rybách další razantní záběr a další krásná ryba ze zahraničí, rovných 20 kg, ale tentokrát lysec. Byly to neskutečný dva dny na jezeře a já měl dva kapry 20+, říkal jsem si, že už mám „splněno“, ale to jsem ještě nevěděl, co mě čeká. V podvečer jsem vytáhl dalšího 18,5 kg, v noci od břehu 19,5kg, třetí den a v pravé poledne další lysec 20+ co víc si můžete přát? Nikdo z nás tomu nemohl uvěřit. Kluci už do mě začali „rýpat“ (samozřejmě, že v dobrém) a já s úsměvem na tváři jen žasnul nad fotkama, co jsem to vytáhl za telata.
Čtvrtý den, byly asi 3 hodiny ráno a já mám další záběr od břehu, kluky můj hlásič nevzbudil a tak si hold musím sám podebrat největší rybu výpravy a to šupíka 23 kg! Vzbudil jsem kamaráda, aby mě vyfotil a po pár fotkách jsem toho krasavce pouštěl zpátky, kam patří. Co to vlastně znamená?? No přece to, že za 4 dny na tomto jezeře jsem vytáhl 4 kapry přes 20 kilo a mezi tím spoustu menších. S takovými už jsem se ani nefotil, bylo to tak nějak jako u nás s násaďákama, jen vyháknout a hned pustit bez zbytečného zdržování. Odpoledne další krásná ryba na břehu a dalších 19,5 kilo vážící jikra v podložce, prostě paráda!! Co se dělo dál? … se dočtete v pokračování. Již brzy.
Ondra Purket
