Pozdní podzim a šupináč 34,7 kg!

Ahoj,

v polovině listopadu jsem se vydal s kamarádem Romanem na naši poslední loňskou výpravu. Tu jsme museli bohužel o dva týdny odložit, a já tak netrpělivě stříhal metr a těšil se na den „D“. V plánu jsme měli rybařit od středy do neděle. Lokalita byla předem jasná, jednalo se o středně velkou štěrkovnu v zahraničí, kterou jsme poprvé navštívili v září. Na této pískovně se nám celkem dařilo a to zejména Romanovi, který zde pár hezkých kaprů chytil.

Konečně nastal den odjezdu a my jsme po několika stech kilometrech dorazili na místo. Jako první nás překvapil stav jezera, zejména jeho okolí, kdy místní organizace kompletně vykácela téměř veškerou příbřežní vegetaci – prostě letiště. Nic hezkého na pohled … a za stín se zde v parném létě bude zřejmě platit zlatem. Druhá věc byla obsazenost jezera, na kterém lovilo pár rybářů, jež by se dali spočítat na prstech jedné ruky.  Po zhruba půlhodinovém rozhovoru s jedním z lovců jsme se dozvěděli, že několik kaprů a to i hezčích podebral, ale aktivita ryb měla klesající tendenci. Rozhodli jsme se přejet na pár desítek kilometru vzdálené jezero, na které jezdíme rybařit už zhruba 7 let. Oproti prvnímu je dno členitější,  podstatně hlubší  a voda by mohla být o pár stupňů teplejší.

Po rychlém přejezdu jsme stáli na břehu. Obsazenost byla i na toto období malá a bylo volných hned několik lepších míst. Po zakoupení povolenky jsme zvolili místo, na kterém jsme ještě nechytali. Bylo schované pěkně v závětří a nebylo zde potřeba tak dalekých náhozů. Po krátkém prozkoumání dna jsme měli nahozeno, svoje pruty jsem rozmístil do různých hloubek, kde jsem předpokládal, že by tudy mohli kapři projíždět nebo se zde i zdržovat. Jeden prut putoval do nejhlubšího místa, které jsem „vymarkroval“. Druhý a třetí prut jsem nahazoval  několik metrů od protějšího břehu zátoky.

Po přípravě dobrot pro místní kapry jsme lehce nakrmili a čekali na první záběr. Zvolili jsme spíše atraktivnější krmení  v menším množství vzhledem k pokročilému podzimu. Krmení se skládalo z menších i půlených kuliček boilí, partiklu, peletek a method mixu. Vše důkladně prolité tekutými játry a Boostrem Chiméra Red. Důvěru dostala Chiméra Red, červený Rambo, část krmného boilí a na toto období nesměl chybět i Apač. Prvního kapra jsem podebral Romanovi  pár hodin po poledni a byl to krásný kulatý lysec zhruba 11 kg. Já o několik hodin později odpověděl lyscem o váze 15 kg. V tak dobrý začátek jsme ani nedoufali.  Tito dva kapři byly však jediní, které jsme chytli ve dne.

Na další záběr jsme si museli počkat do setmění. Roman ze tří záběrů podebral jednoho šupináče s váhou 13,50 kg. Já jsem zdolal lysce vážícího skvělých 28,50 kg. Ten neodolal 16 mm kuličce dipovaného Apače, který jak se později ukázalo, hrál u mě prim. I když jsme byli unaveni po cestě, vydrželi jsme u načaté lahvinky plni očekávání plkat dlouho do noci. Další záběr nepřišel. Následující večer se opět scénář opakoval, záběry jsme měli až po setmění. Můj třetí kapr byl šupináč s váhou 34,70 kg, zabral jak jinak než na Apače a stal se tak mým novým osobákem!

Následovala menší oslava a gratulace po telefonu od třetího uvolněného člena týmu.  Parťák dělal více záběrů, ryby se mu ale nedařilo díky vázkám zdolat. Na páteční noc jsem se rozhodl dát úspěšné nástraze prostor a dal ji na všechny tři pruty, místa jsem neměnil. Tato noc byla na celkový počet záběru pro oba nejplodnější a já zdolal dva kapry 10,80 a 13,80 kg. Roman se mírně posunul směrem ke mně, nicméně kapři, kteří mu zabrali se neomylně zbavili montáží díky té samé vázce. Ještě před rozedněním zdolává šupináče cca 12 kg. Tímto kaprem pokřtil i svůj třetí prut Extremity.  V sobotu ráno na nás před bivaky poprvé čekaly omrzlé podložky a tak se nám do ranního „zákrmu“ moc nechtělo.  Jaké bylo mé překvapení, když se po polední rozjel můj prut umístěný bokem v největší hloubce, jen lehce krmený boilím. Kapr zabral na Ronnie rig s 15 mm plovkou Scopex, která zde ležela zhruba 5 hodin. Návazec však nevydržel a já o kapra přišel.

Odpoledne se razantně ochladilo a začal foukat studeny vítr. Těsně před setměním následoval náš poslední zákrm, spíše jen symbolicky pár raket. Tuto poslední noc se nám už záběr udělat nepodařilo a tak nás ráno čekala už jen nejhorší část výpravy a to balení. Za tuto výpravu se mi 6 krát rozezněl hlásič a já si tak mohl zdolat 5 kaprů, kolega Roman na tom byl podstatně hůře a z deseti záběrů zdolal 3 kapry. I tak jsme byli vzhledem k počasí spokojeni. Cestou domů už jsme začali plánovat výpravy na další sezonu 2019, která jak doufáme, bude alespoň stejně úspěšná jako ta 2018.

Všem slušným rybářům přeji v nové sezóně pevné zdraví a hezké chvilky strávené u vody, nejlépe s dobrými přáteli.

Za Ct Carpe Diem a Chytil Lukáš Böhm